Jump to content

kdokoliv z ceske republiky? czech republic


Adelaine

Recommended Posts

  • 2 weeks later...
artistic_trees

Ahoj~

Omlouvám se, ale moc nemluvím česky. Jsem Američanka. I am trying to learn the language and have been to your country. Anyway, there are others from your country that post often on AVEN. I do not think they check this forum though.

Link to post
Share on other sites

Ahoj =)

I haven't got much time to read all topics or at least just try to look through this forum. But I think I'm not the only one from CR here.

Thank for post =)

Link to post
Share on other sites

ahoj

a kde teda žiješ? jo a ještě otázku, jak jsi se dostala k tomuto fóru? =)

jsem ráda, že se našel alespoň někdo =)

Link to post
Share on other sites
  • 3 months later...

No přesněji na Moravě ...

A hrozně mě udivuje že přes to, jaká je ČR země s medialistickými sklony, tak o tomhle fóru jsem se dozvěděla úplnou náhodou a zatím jsem tu našla jen jedinýho Čecha ...

Link to post
Share on other sites

Mimochodem, já jsem se sem dostala čirou náhodou, dělala jsem si malinko rešerši na různý sexuální orientace, protože mě to téma docela zajímá a přečetla jsem si nějaký článek s linkem na AVEN.... a to bych nebyla já, abych nevlezla někam, kde to neznám:)

Link to post
Share on other sites

Me se dotkla ;) Dotklo se me spoustu veci...

Krome toho myslim, ze je tu zabava a obcas docela dobre podnety k premysleni, takovou sekci Philosophy&Politics primo zboznuju..

Link to post
Share on other sites

Jéje, další spoluobčan =) Ahoj =)

Jinak odpovídám na otázku ... Mě sem přivedlo téma má seminární práce. Ale až potom jsem si uvědomila, že nezájem o sex má i odbornej název a tudíž si konečně nemusím říkat, že jsem divná =)

Link to post
Share on other sites

A na co delas seminarku, jestli se muzu zeptat? ;) A jiste, divna si rikat nemusis, ale muzes, neni to povinny o:)

Link to post
Share on other sites

téma Lidská sexualita, povětšinou historie a jak se to měnilo do dnešní doby ...

Já vím, že nemusím, ale je těžký snažit se někomu vysvětlit pocity, když je nedokážeš nějak odborně nazvat a mít tím podpůrný kořeny v podobě odbornýho slova. Protože odborný slovo je základ něčeho, co asi bude pravda =))

A zkus někomu říct, že jsi divná =) Asi to nepochopí tak, jak to mohlo být myšleno =)

Link to post
Share on other sites

Ta druha poznamka, to mel byt vtip, s tou divnosti :)

A jak jsi daleko, jakym zpusobem to beres? (btw.. fakt seminarka, ne diplomova?) Tohle me docela interesuje.... pred casem jsem premyslela, ze bych neco takoveho udelala, tak by me spis ted zajimalo, jak se na tak siroky tema udela seminarka :)

Link to post
Share on other sites

já vím =)

úplně obyčejná středoškolská seminárka, prostě jsme dostali volný téma a já chtěla psát o něčem, čemu rozumím, co je pro mě "aktuální" ...

a tohle vlastně bylo ... řešila jsem svou sexualitu, zapojila jsem do toho pár řádků o heterosexualitě, homosexualitě, církvi, Bibli, politice až z toho bylo nějakých 10 stránek kvalitního textu (jako jednu z mála prací si ji profesor chtěl nechat =)) ...

no a je to sice široký téma, ale kdybych měla udělat třeba přes 30 stránek, asi bych se docela zaplítala s vlastníma pocitama, názorama, hlavně mým negativismem a podobný ...

upřímně, dá se to, pokud se člověk drží jen fakt a nesklouzává do různých sfér kdo co kdy říkal, myslel, jestli si to myslím já atd. ...

Link to post
Share on other sites

Tak to pak jo:) Hlavne, ze ten projekt uspel... Vedela bych o nekom, kdo kdysi delal seminarku na homosexualitu a odmitli mu to uznat, protoze profesor byl homofobni...

Jak pises "resila jsem svou sexualitu"- vyresila's tim neco? :) A meli jste to za ukol nejak verejne (/treba pred tridou) prezentovat nebo tak neco, ci jenom odevzdani a nic? Kazdopadne: :vis: A jeste chybi dort za odvahu... Takze :cake: :)

Link to post
Share on other sites

Tak já jsem trošku narážela na postavení heterosexuálů a především mužů ve společnosti a taky jsem měla vcelku obavy, aby profesor neměl blbý řeči, ale to bych si asi stěžovala =))

Vyřešila - nevyřešila ... Spíš jsem se trošku obohatila a našla způsob jak alespoň pro sebe samu vyřešit problémy, nebo spíš jak se jim vyhnout. Je jednodušší si něco přiznat než řešit, jestli je to pravda nebo jestli jenom před něčím neutíkám. Teď myslím asexualitu.

Mimochodem, jak jsi se sem dostala ty? Narážím na tvůj příspěvek, že se tě asexualita dotkla.

Link to post
Share on other sites

Ale nemel, soude podle toho, ze si chtel tu praci nechat, ze?

Ulevilo se Ti, kdyz jsi na svou orientaci nasla skatulku? ;)

Ja jsem se sem dostala pres jine forum, kde bylo tema o asexualech, ze jsou nova mensina a kdesi cosi, tak jsem si zagooglovala a nasla AVEN.. a pak uz chybela jen registrace. Chtela jsem vedet, jak to ti lide chapou, jestli asexualita je to same, jako totalni zhnusenost sexem, jestli jsou to nabozensti fanatici odmitajici normalni zivot a tak. Zjistila jsem ze ne. Ze jsou to vlastne lidi jako ja.

Co se tyce me orientace, mam to hodne nevyresene, jsem divny mix ruznych orientaci a vubec se mi neshoduje, co me interesuje v predstavach, touhach a pak co bych chtela delat v realite, trosku se to spojuje s necim, co by se- dejme tomu- dalo pojmenovat Aspergeruv syndrom, mam lehce problemy chapat nektere druhy komunikace, ani v puberte jsem moc nechapala, jakym zpusobem se bavit s lidmi... jsem spis takovy samotar, lidi mam rada, ale nevim, jakym zpusobem s nimi vychazet. Nedelam si nepratele nebo tak neco, ale jaksi si nevim moc rady s dlouhodobymi vztahy s vice lidmi na hlubsi nez povrchni bazi...

Natoz do toho michat jeste nejaky sex, polibky a tak:) Plus vztahy v zamereni, ktere u me je docela vyrazne, se spatne hledaji, pokud tam ma byt i ten vztah a nema to byt jen o telesne rovine, coz by me ani nenapadlo hledat (sadomasochismus, respektive BDSM orientace)

A co se tyce sexualni pritazlivosti.... jsem docela na hrane. Kdyz ji zazivam, vetsinou nemam potrebu na ni nejak jednat a kdyz nahodou jo, je to prilis slaba potreba, abych pak vazne nekoho hledala a snazila se ji naplnit.

Link to post
Share on other sites

Tvářil se sice divně, když jsem mu tu práci odevzdávala a od té doby co ji opravil se tváří ještě divněji, ale to už je jeho problém, asi ho na té práci něco zaujalo, je možný, že si ji chtěl nechat jenom jako výstrahu pro budoucí generace ... Těžko říct =)

Ulevilo. Moc. Ne jen proto, že jsem pochopila, co se se mnou vlastně děje, ale taky jsem našla další lidi, kteří cítí to stejný co já. Nikoho v okolí nemám, všichni jsou "normální" co se týče sexuálních potřeb a podobných. A já si připadala hrozně, když všichni měli nějakej vztah, jenom já ne. Pořád se mě vyptávali, proč nikoho nemám, proč se alespoň nesnažím a ve finále mi řekli, že celou tu dobu tušili, že jsem lesba. Nechala jsem je přitom. Zatím se mi totiž nikfdo neodvážil dohodit holku.

A já si můžu v klidu rozmýšlet, jak sdělím své pravnoučatchtivé babičce, že pokud někdy budu mít děti, pak budu nejspíš svobodná matka, když se mi nepodaří najít někoho, kdo by mě do ničeho nenutil.

O Aspergerovu syndromu jsem párkrát slyšela, ale pořádně nevím, co si pod tím představit. Ale mám vlastně docela podobný pocity jako ty. Hlavně co se týče té sexuální přitažlivosti.

Není to tak dávno, co se mi líbil jeden kluk. Ale to bylo opravdu jenom ve smyslu "líbil" - že se na něj dalo hezky dívat. Ale jenom při představě něčeho "víc" mi to přišlo zvláštní.

Jsem docela ráda, že nepatřím k těm holkám, na který se kluci lepí, protože bych nevydržela neustále dokola opakovat nějaký lži. Netoužím po vztahu. Nebo vlastně jo, upřímně, ale nezvládla bych žádný intimnosti.

U mě má velký vliv i to, co se mi stalo v minulosti. Nebylo to nic vážnýho, ale jinak to beru teď s odstupem času a jinak předtím, když mi bylo asi 6. Od té doby se hodně straním lidí, nepouštím si nikoho k tělu, docela dlouho trvá, než si vytvořím opravdový kamarády, kterým můžu věřit a mluvit s nimi alespoň trochu otevřeně.

A tohle mi taky zrovna nepomáhá ve zjišťování toho, jestli jsem opravdu asexuální po zbytek života nebo se to někdy změní. Neplánuju to, nechci to. Ale mám před sebou docela dost desítek let ... bohužel =)

Link to post
Share on other sites

Tak snad tak skandalni, aby Te mel pro vystrahu, nejsi:)

Mas pravdu, nekdy je nechat pri tom, ze jsi lesba, je lepsi, protoze kdyz uz si neco umanou a clovek rika, ze ne, naopak je to utvrdi v tom, ze *Ty* vlastne lzes a *oni* maji pravdu... takovou tu az skoro detinskou "logiku" znam, rozumni lide se nad to povznesou a tem ostatnim to muze tak jako tak byt jedno

S babickou.. a co takhle rict to driv rodicum, pokud je to mozne, abys pak mela zastani, az to pripadne budes vysvetlovat babi?

Aspergeruv syndrom- lehci forma autismu- zachovana inteligence v normalnim rozmezi, snizene non-verbalni schopnosti podobne jako u klasickeho autismu- v praktickem zivote tezsi socialni komunikace (rozpoznavani tvari, tonu hlasu, vyrazu, vhodnosti urciteho chovani v urcitych situacich...)

Jak pises o minulosti... myslis, ze to zvladnes? Nebo ze s vhodnym partnerem, ktery by Te chapal, bys tu barieru mohla prejit? (nemyslim ted ty dotyky atd... ale spis neduveru, otevrenost)

Link to post
Share on other sites

Přesně tak ... navíc si myslím, že většina vrstevníků by v dnešní době spíš přijala fakt, že jsem na holky, než že nejsem vůbec na nikoho. Pokud to mají někdy pochopit, tak asi až za pár let.

Rodičům ... nemám tátu a máma se loni odstěhovala za přítelem. Ne, že bych s ní nevycházela, bydlí necelou hodinu cesty ode mě, ale myslím, že jsme se tak trochu odcizily ... tím, že spolu nebydlíme. Protože kdybych byla sexuální, pak by o tom stejně věděla dřív babička, protože s ní bydlím, s ní jsem každý den v kontaktu. Ne jako dvakrát týdně s mámou. Navíc hledat oporu ... Nevím. Stejně na to budu asi sama. Taková trošku "nepochopená". A než se vůbec odvážím to někomu z rodiny říct, tak jim už možná bude můj neexistující sexuální život docela ukradenej.

Docela mě ten Aspergerův syndrom zajímá, moc toho o něm nevím. Je to tuším nějaká porucha nervové soustavy, když jak říkáš je to lehká forma autismu, že? Dá se nějak léčit? Myslím v praxi, protože na to terapie léky asi neexistuje, ne? Jinak promiň, že se ptám, jsem docela zvědavá.

To vážně nevím. Ta uzavřenost, nedůvěra a strach jsou ve mě hluboce zakořeněný. Nejsem pořádně schopná mluvit o jakýchkoliv pocitech ani doma. Nedávno se něco stalo a já brečela, protože jsem byla doma sama a věděla jsem, že můžu brečet, protože mě nikdo nevidí jak jsem slabá a zranitelná. A pak zarachotily klíčky v zámku a během pěti vteřin to na mě nebylo znát.

A ohledně nějakýho partnera ... Nevím, v tomhle jsem pesimista (jako vlastně ve všem). Bojím se, že prostě nedokážu někomu dát to, co by chtěl, i kdyby to znamenalo jenom to, že bych párkrát do týdne žila sexuálně. Asi jsem blázen nebo co ...

Link to post
Share on other sites

Ono docela zalezi i na tom, do koho se zamilovavas- na tuhle notu bys to mohla uhrat. Takze treba pokud mas tendenci se zamilovavat do chlapcu, muzou to pochopit tak jak to je, nebo nepochopit tak presne ale tu cast s pritazlivosti nemusis vysvetlovat, pokud to je "jen tak" pokec a nekdo dotira. (nemusis to vysvetlovat vubec, ale pokud prece jen, minimum pravdivych informaci taky funguje)

a sama nebudes, teda, IRL asi jo, ale pokud se Ti chce, muzem tu zhavit linku na foru :))) Stiznosti na nepochopeni neni nikdy dost a ja je mam hrozne rada, protoze pak clovek zjisti, ze se ve stejny kasi nachazi nekolik desitek dalsich lidi a to je trosku uklidnujici.......

Jj, Aspergeruv syndrom je porucha nervove soustavy (i kdyz to slovo nemam moc rada, preferuju "odchylka"). Co se tyce leku, nevim. Vim urcite, ze existuji leky na obsendantne-kompulzivni chovani, na uzkostnou poruchu a myslim, ze i na pripadnou poruchu pozornosti/hyperaktivitu, ale ze by byly nejake prasky na nauceni se, jak se chovat celkove, to fakt netusim 8) Ale existuje neco, cemu se rika kognitivne-behavioralni terapie. Nebo treba artterapie. Terapie jsou, o lecich tak moc informovana nejsem. Ale jsou to pouze zalezitosti na upravu... nezmeni to zpusob, jakym premyslis, jakym jsi zvykla reagovat a tak.

Nejsem v tomhle poli az-tak obeznamena, protoze se snazim zvladat tak jako tak... (nemam oficialni diagnozu, ale probirala jsem to s mamkou, ktera je lekarka- jsme s brachou oba podobne "svihli" a kazdej trosku jinym smerem. Popravde receno, ani po ofisl diagnoze od psychiatra/neurologa na tohle tema netouzim, staci mi, ze u nich mam diagnozu LMD a *nejak* zvladam)

Pises o pocitech.... jeeeje. Tohle mi vazne neco rika. Nejhorsi je se rozplakat nekde, kde je vic lidi, coz se mi nekdy povede, kdyz me prepadnou takovy ty pocity samoty ze je jich az moc, pak se ten pocit zranitelnosti jeste zvysi..... Na jednu stranu mas dobry, ze jsi schopna nebrecet, na druhou stranu je to prokleti, kdyz by clovek chtel a nemuze- a nema nikoho, s kym by ten smutek sdilel a ani pohadkovyho prince, ktery by ho vysvobodil ;)

Odkdy se ty pocity tak datuji? Od detstvi?

Co kdybys o tom davani zkusila premyslet tak, ze bys davala ne to co *nekdo* chce, ale co *Ty* chces?

A nejsi blazen....... urcite ne........ A i kdyby jo, co z toho, porad jsme "jen" lidi a nejak si zijeme svy zivoty, deleni na blazny a "normalni" je hloupy.........

Link to post
Share on other sites

Máš pravdu. Proto mě moc potěšilo, že jsem narazila na tohle fórum. Ono je teda pro mě vyjadřovat vlastní pocity nadlidskej výkon .. o to bylo horší je převést do angličtiny. Hrozně mě potěšilo, že už při prvním mým příspěvku se ke mě chovali všichni kamarádsky, když jsem napsala, jaký mám problémy, tak mě pochopili, přečetla jsem spousty cizích problémů a celkově od tý doby co znám tohle fórum a lidi je pro mě svět o 1% hezčí.

Možná vím, jak to s tou oficial diagnózou myslíš. Mám něco podobnýho, po psychické stránce. Mám problémy s depresí, i když poslední dobou míň. Nikdy jsem to nijak neřešila, prostě jsem rezignovala třeba na den dva na okolí, jen jsem tak chodila, dýchala, bylo mi to jedno, a jindy jsem byla v pohodě. Teď se ty intervaly naštěstí prodloužily, to černý období na mě padá tak jednou dvakrát do měsíce a většinou to můžu hned jít zaspat. Všimla si toho známá, psycholožka, a bavila jsem se s ní o tom. Řekla, že kdybych chtěla, je to na oficiální diagnózu, pohovory a mám nakročeno k antidepresivům. Zatím jsem ve stádiu, kdy se s tím vyrovnávám sama, nějakej papír nepotřebuju, vůbec si to nechci přiznat. Stačí, že to vím.

Dívala jsem se na netu a hledala informace o Aspergerovu syndromu. Je to zvláštní, na kolik různých skupin se to dělí. A s tím, jak jsem napsala že je to porucha ... promiň, nebylo to myšlený nějak zle =)

Máš pravdu, je to hrozný když v sobě máš plno bolesti a nedokážeš ze sebe dostat jedinou slzu a jindy tě rozbrečí i to, že ti spadne na zem tužka. Ale takhle se "přetvařovat" zvládám dlouho, asi tak od deseti let tuším. A je to jednodušší. Když se před někým rozbrečím a on se zeptá, co se děje, 99% lidí se nespokojí s tím, že odpovím "nic". Takže to v sobě většinou dusím. Ale taky mi to kolikrát "ujede", když to vydržím, tak to svedu na vypadávající čočku (nosím kontaktní čočky), a když ne tak se snažím raději zmizet.

To je právě u mě problém, protože jsem pesimista a ještě navíc si o sobě myslím, že se hodně snažím vyjít vstříc lidem, že se jim chci zavděčit, ať už jsou to kamarádi, rodina nebo by to mohl být potencionální partner. Takže bych se spíš starala o tom, co chce on, ne co chci já. Ale v tomhle je to dost sporný. Sex je přece přirozená věc v životě člověka (už jenom kvůli rozmnožovacímu pudu - nikdo nikdy netvrdil, že se to všem líbí), přijde mi zvláštní že bych měla žít s někým, kdo by ho po mě nechtěl. I když tak by mi to skutečně vyhovovalo.

Jenže neznám žádnýho asexuála, přinejmenším ne v téhle věkové skupině. Je těžký před sexuálně vychovanýma a leckdy závislýma nevybouřenýma puberťákama přiznat, že mě tohle nezajímá a hledám někoho s podobným názorem a pocity. A pokud to v sobě budu potajmu dusit (což dělám), tak se nikdo nedozví, co cítím a jaká jsem. Tím míň někdo, s kým bych si v tomhle mohla rozumět.

Páni ... teď bych si zasloužila :cake: ... =)

Link to post
Share on other sites
  • 2 weeks later...

Ahoj, jsem z CR :)

Par tydnu si forum jenom procitam, ale ted si rikam proc se nezaregistrovat a aspon nepozdravit krajany.

Diky moc za tenhle thread, zase se jsem pri svem sebepoznavani trochu dal. O tom, ze bych mohl byt "tak trochu autista", uvazuju uz delsi dobu, ale netusil jsem, ze to opravdu existuje i jako diagnoza. To, co jsem o Aspergerove syndromu vygooglil, na me sedi temer na 100%.

Jinak je mi 24, bydlim kus od Prahy a tohle forum jsem nasel pri hledani informaci o asexualite, o ktere vysel clanek na jednom ceskem serveru.

Zatim.

Link to post
Share on other sites

Ahoj =)

to je fajn, že jsi tady, od toho fórum je, abys hledal a zjišťoval další informace. Já sama toho moc o Aspergerově syndromu nevím, jen to, co mi řekla Demosthenes.

Jsem tu vlastně jen kvůli asexualitě, na českých serverech jsem nenašla nic. Jen článek o asexuálním chování zvířat :lol:

Doufám, že se ti tady líbí a :cake: pro tebe =)

Link to post
Share on other sites

Ahojky,

super, ze jsem objevila toto forum. Asi pred rokem jsem objevila clanek "Stastny zivot bez sexu" a pak si dala do vyhledavace "David Jay" a naslo mi to stranky AVENu. Nedavno jsem zabrousila na toto forum.

A konecne jsem pochopila, ze nejsem divna, ze i na me je skatulka. Je mi 30, ziju v Praze a vztah s muzem bych chtela. Ale vztah bez sexu, to mi nic nerika. Jo, zkousela jsem to, ale proste me to neba. Myslela jsem si, ze se to casem upravi, ale nee. Nevadi mi to, vyhovuje mi to tak. Sex mi pripada jako zbytecna ztrata casu. A proc bych chtela nejaky vztah? Chtela bych s nekym jezdit na dovolenou, chodit do divadla, do kina, nekomu varit (hrozne me to bavi)... A posledni dobou premyslim, ze bych si i rada adoptovala dve deti. Adoptovala, protoze nevim, jak bychom je vyrobili :-))) A v kojenakach je tolik opustenych mrnousku, kteri si zaslouzi zivot v rodine, kde jim tata a mama (byt adoptivni) daji lasku.

Mata

Link to post
Share on other sites

Tak to je docela vtipne, jak se nam to tu sliza dohromady :) Pravda, mozna by to chtelo udelat nejaky web i v cestine......... jedine, co jsem k A nasla v cestine, bylo forum na Okounu, jinak taky nic..... myslim, ze nekde byl i clanek prelozeny z AJ, a pak ticho po pesine...........

Na druhou stranu je to mozna fajn, protoze "zcela normalni" obcane nemaji jeden maly duvod navic k posmechu aka "a hele, ono je asi modni byt asexual, jenom pozuje".......

Jenom me trosku udivuje, ze tu neni vic Slovaku......

Link to post
Share on other sites

Mata, vitej :]

A jasne, chapu to........ Navic pokud jsi solo, myslim, ze to ani neni mozne, adoptovat dite--- ono i pary s tim maji znacne opletacky, ale jakykoliv informace o adopci mam stejne jenom z treti (ctvrte, pate, seste....) ruky, takze nebudu obluzovat s "vseobecnymi moudry" :lol: Urcite Ti budu drzet palce (i s hledanim zivotniho partnera, i s "budovanim" hnizda) :wink: Verim, ze nekdo, kdo si zivot dovede predstavit bez sexu (nebo s minimem sexu) se najde- je spousta ruznych forem jak si byt blizci......

Link to post
Share on other sites

Archived

This topic is now archived and is closed to further replies.

Guest
This topic is now closed to further replies.
×
×
  • Create New...